Vitamin D, chřipka a koronavirus

Všichni známe klasické přísloví „Kam nechodí slunce tam chodí lékař“ a tento článek objasní důvod. Klasické chápání chřipky jako přenosné nemoci způsobené virem je nejspíše nesprávné, nižší odolnost vůči viru (i koronaviru) je jen projev (většinou sezónního) nedostatku vitaminu D. Za zmínku stojí, že i jiné virové a bakteriální nemoci, jsou výrazně zhoršeny nedostatkem vitaminu D.

Chřipka je způsobena oslabením nespecifické imunity v důsledku nedostatku vitaminu D. Protože jeho největší podíl se tvoří pod kůží při vystavení slunečním paprskům, sezónní nedostatečnost slunečního svitu způsobí nedostatek vitaminu D a to umožňuje propuknutí chřipky. Jak se ukazuje, situace s koronavirem je zcela analogická, konec konců jde také o imunitu a respirační onemocnění. řešení (obou nemocí) je tedy relativně jednoduché a levné, jde jen o politickou vůli ho realizovat.

Velká část článku zjednodušeně popularizuje níže zmíněné publikace, fakta jsou čerpána z těchto zdrojů, kde jsou dostupné detaily https://virologyj.biomedcentral.com/articles/10.1186/1743-422X-5-29 a https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2870528/

Je chřipka vůbec infekční nemoc?

Následujících sedm otázek ohledně faktů o nemoci, nám ve skutečnosti ukazuje, že skutečnou přííinou chřipky asi nebude vysoce nakažlivý virus. Ten pochopitelně existuje, ale příčínná souvislost mezi virem a šířením nemoci je patrně poněkud jiná.

  1. Proč je chřipka jak vysoce sezónní tak všudypřítomná, a kde je virus mezi jednotlivými epidemiemi?
  2. Proč jsou epidemie tak explozivní?
  3. Proč končí tak náhle?
  4. Co vysvětluje současné epidemie v zemích na podobných rovnoběžkách?
  5. Proč je tak nejasný sériový interval?
  6. Proč se v historii šířila epidemie stejně rychle jako nyní, přestože byl menší a pomalejší pohyb lidí?
  7. Proč není možné spolehlivě vyvolat nemoc ani naočkováním viru u lidí bez protilátek?

Tato fakta představují nepřekonatelný problém pro teorii chřipky jako nemoci způsobené infekcí vysoce nakažlivým virem.

Jak ovlivňuje vitamin D imunitu?

Vitamin D má klíčovou roli při tvorbě antimikrobiálních peptidů (AMP). Tyto AMP jsou produkovány bílými krvinkami a buňkami epitelu sliznice dýchacího ústrojí. Účinkují rychle a široko-spektrálně proti různým druhům virů, bakterií a hub. Co je džležité, jedná se o složky nespecifické imunity, tj. takové imunity, která je automatická, okamžitá a pro její lepší imunitní odpověď není potřebné předchozí prodělání nemoci.

Pokud se vir tedy dostane na sliznici dýchacího ústrojí, musí nejprve přejít přes barieru sekretu na buňkách epitelu. Sekret obsahuje AMP a pokud je jejich produkce dostatečná (dostatek vitaminu D) vir neprojde, rozleptá se jeho obal nebo se zničí jeho receptory. Sekret je první linie obrany.

Pokud náhodou přejde tuto první linii a napadne buňky epitelu, tak je vyprovokována produkce specifických AMP jako beta-defensin 2 a cathelicidin. Pro produkci těchto AMP je opět potřeba vitamin D. Tedy jak první, tak druhá linie obrany závislí na dostatku vitaminu D.

Zatím byla v akci nespecifická imunita, která je okamžitá a vždy stejná. Zahubí počínající infekci hned v zárodku. Pokud se to náhodou nepovede, tak až teprve potom dojde k mobilizaci specifické imunity. K tomu dochází prostřednictvím signalizace cytokinů. Vysoká úroveň vitaminu D , ale nejenže aktivuje nespecifickou imunitu, jak jsme si už popsali, ale navíc dočasně potlačuje produkci cytokinů. Tak vlastně říká specifické imunitě, že je zatím vše pod kontrolou a nemusí se bouřit , což by mohlo udělat více škody než užitku. Pokud je ale málo vitaminu D a mizerná reakce nespecifické imunity, nezbývá než rychle zmobilizovat specifickou imunitu.

Je nedostatek vitaminu D skutečná příčina nebo jen průvodní jev?

Nabízí se otázka, jestli je nedostatek vitaminu D skutečnou příčinou respiratorních onemocnění v zimě, nebo je to jen náhodná shoda, případně příznak hlubší příčiny. Jako další možná příčina byly uváděny klimatické podmínky zimy (lepší přežití viru) a fakt, že se lidé v zimě více zdržují vevnitř. Byly ale provedené experimenty, kdy se dobrovolníci snažili nakazit (různými chřipkami včetně Španělské) a to jak v zimě tak v létě. Výsledek byl ten, že kdo chřipku neměl, měl minimální šanci jí chyt, jak v zimě tak v létě. Existuje tedy skupina lidí, kteří chřipku sice neprodělali, ale jsou imunní. Je to díky dostatku vitaminu D? Tento experiment dokázal, že na míůe těsnosti kontaktu a seskupení lidí nezáleží . Další experiment spočíval v přímém naočkování živého viru chřipky do krve, tak se obešla jedna úroveň obrany a vůbec se dala viru šance. Navíc se zcela eliminoval vliv klimatu . V létě nemoc propukla po naočkování u polovičního množství dobrovolníků. Vždy ale nemoc propukla u méně než 50 % dobrovolníků bez protilátek. Tedy i ostatní složky imunity jsou v létě v lepší kondici , nejen první linie sekretu s AMP na epitelu, která byla obejita. Závěr – v létě jsou lidé ke chřipce odolnější, klima v zimě nemusí hrát roli. Na konci zimy (chřipková sezóna) je v našich zeměpisných šířkách také minimální hladina vitaminu D.

Přímý důkaz příčiny chřipky jako nedostatku vitaminu D pochází ze studie, kde se nemocným chřipkou podávaly různé dávky vitaminu D v různých ročních obdobích.

Jak to dopadlo? V létě, kdy měli lidé i tak dostatečnou úroveň vitaminu D, nebyly rozdíly, naopak v zimě skupina s doplňkem vitaminu D měla „letní“ tedy dramaticky lepší výsledky. Navíc skupina s velkou dávkou vitaminu byla prakticky bez nemoci (jeden náhodný případ).

Jak vysvětluje teorie vitaminu D úvodní otázky

1. Proč je chřipka jak vysoce sezónní tak všudypřítomná, a kde je virus mezi jednotlivými epidemiemi?

Virus přežívá v populaci v bezpříznakových přenašečích. Těch je nejspíše dost, ale kolik přesně se neví. Pokud mají v pořádku nespecifickou imunitu (vitamin D), nejsou subjektivně nemocní. Pak nastane vlivem menšího slunečního záření populační pokles hladiny vitaminu D, nespecifická imunita těchto lidí dovolí chřipce propuknout jak u nich, tak se roznese na ostatní lidi, kteří mají stejný problém s hladinou vitaminu D. Nesezonní vlny vypukají v tropech nebo uzavřených komunitách bez slunce jako jsou věznice a léčebny dlouhodobě nemocných.

2. Proč jsou epidemie tak explozivní?

Způsobuje to slunečním svitem synchronizovaný nedostatek vitaminu D v populaci. Ten vede na zhruba současnou nedostatečnost nespecifické imunity. Současné propuknutí nemoci se jeví jako epidemie. Navíc specifická imunita většinou není připravena na zmutovaný kmen viru.

3. Proč končí tak náhle?

Rychle se vyčerpá množina potencionálních hostitelů, kteří mají jak sníženou nespecifickou imunitu, tak nemají zatím vybudovanou specifickou imunitu (proděláním nemoci).

4. Co vysvětluje současné epidemie v zemích na podobných rovnoběžkách?

Příčinou je podobná úroveň vitaminu D, v závislosti na slunečním svitu. Jakmile poklesne pod kritickou mez, což se děje zhruba ve stejnou dobu, propukne „epidemie“.

5. Proč je tak nejasný sériový interval?

Sériový interval je doba mezi příznaky prvního nakaženého a dalšího, který se od něj nakazil. Užívá se k mapování šíření infekce, kdo od koho se nakazil. Nákaza se začne šířit ze subpopulace bezpříznakových. Protože se neví kdo to je, a ani se neví, jak moc ovlivňuje pokles hladiny vitaminu D příznaky, nejde stanovit ani sériový interval.

6. Proč se v historii šířila epidemie stejně rychle jako nyní, přestože byl menší a pomalejší pohyb lidí?

Virus je v populaci široce zakořeněn a nemoc propukne pokud poklesne hladina vitaminu D. To se děje ve stejném období a to pak vytváří dojem, že chřipka se šíří

7. Proč není možné spolehlivě vyvolat nemoc ani naočkováním viru u lidí bez protilátek?

Pokud by platilo, že chřipka je vysoce nakažlivá, mělo by platit, že po naočkování virem naprostá většina onemocní. Tedy individuální rozdíly v kvalitě nespecifické imunity dokážou u mnohých lidí nemoc zastavit.

Proč ostatní experimenty vycházejí ne tak příznivě příznivě pro vitamin D

Nejčastější chyba je, že se používají nízké dávky, které nemají dostatečný vliv na kvalitu imunity. Za hlavní benefit vitaminu se považuje prevence kostních deformací, kterou zaručuje nižší hladina vitaminu. Pozitivní vliv na nespecifickou imunitu, který není očekáván, ale vyžaduje vyšší dávky. Také asi panuje jistá skepse, protože například u vitaminu A se prokázala toxicita u vysokých dávek. Nic podobného nebylo u vitaminu D pozorováno. Navíc pokud zvedneme pomocí doplňků (potravinami to půjde těžko) hladinu v zimě na „letní“ úroveň o žádné toxicitě nemůže být řeč, zatímco je oprávněné očekávat „letní“ benefity , Pro takové zvýšení hladiny vitaminu v krvi, ale potřebujeme onu vyšší dávky vitaminu, než je potřeba „jen“ pro zdravé kosti.

Další problém představuje fakt, že ještě nedávno doporučovali „experti“ vyhýbat se slunci kvůli riziku rakoviny kůže. Experti se neradi pletou, takže se kormidlo otáčí pomalu.

V neposlední řadě na studiích vitaminu D nemůže nikdo vydělat, naopak existuje riziko destrukce obrovských finančních toků farma firem.

Vitamin D a koronavirus

Téma koronavirus je poměrně mladé, nicméně již jsou výsledky ve spojitosti s vitaminem D jsou očekávané a kopírují situaci s chřipkou.

https://vitamindwiki.com/COVID-19+ Coronavirus+can+most+likely+be+fought+by+Vitamin+D#COVID-19_and_Vitamin_D

Některé zkušenosti ukazují až desetinásobně méně závažných případů u lidí s vysokou hladinou vitaminu D. Nehledě na eliminaci rizika přenosu. Pravděpodobně ani letní vymizení „choroby“ není výsledek vládních opatření, ale příčina bude stejná jako u chřipky.

Další souvislosti a praktické poznatky okolo vitaminu D naleznete v dalším článku. Dávkování, efekty na nemoci, měření, opalování UV záření a jiné praktické tipy.

Petice text (PDF)

Stáhnout
Podpořit

Podpisový arch (PDF)

Stáhnout
Petice

Novinky

Vitamin D, chřipka a koronavirus
Vitamin D, chřipka a koronavirus
14 prosince, 2020

Všichni známe klasické přísloví „Kam nechodí slunce tam chodí lékař“ a tento článek objasní důvod. Klasické chápání chřipky jako přenosné nemoci způsobené virem je nejspíše nesprávné, nižší odolnost vůči viru (i koronaviru) je jen projev (většinou sezónního) nedostatku vitaminu D. Za zmínku stojí, že i jiné virové a bakteriální nemoci, jsou výrazně zhoršeny nedostatkem vitaminu […]

Proč existuje stárnutí? Demografická teorie stárnutí
Proč existuje stárnutí? Demografická teorie stárnutí

Stárnutí a anti-aging je fenomén který, hýbe odpradávna společností. Přesto věda nedokázala přijít s vysvětlující teorií . Skutečnost je taková, že u lidí dochází procesy stárnutí k cílené autodestrukci, nikoliv k opotřebení nebo vysílení. V principu stejné autodestrukci jako u jiných živočišných druhů, ze stejných tj. demografických důvodů. Stárnutí vnímáme především jako úbytek plodnosti a […]